Historie Krásného Dvora

Krásný Dvůr – Schönhof, 286 m n/m

    Vzdálená 5,4 km SZ od Podbořan leží samostatná obec se 119 domy (6 neobydlených) a se 752 obyvateli. K tomu náleží 6 samot – myslivna tzv.

 „ Švýcarský Dvůr“, dům zámeckého a parkového zahradníka tzv. „ Bratrský domů, dolní mlýn a porcelánka.

     Od Brodů přitéká potok Leska, protékající parkem, napájí zde 5 rybníků, na obvodu obce se zesiluje odra přítoky a dále za Zlovědicemi se spojuje s Doláneckým potokem.

     Chov Hospodářského zvířectva – 25 koní, 159 hovězího dobytka, 42 koz, 65 prasat, 65 včelstev a množství drůbeže. Dvůr (držitelem hr. Jaromír Černín dosahuje asi 33% obecní výměry.

     Obecním představeným tovární účetní Wenzel Schzllowetz. Krásný Dvůr náleží k farní obci Buškovice, ale má filiální kostel z 3. třídní obecní školou.

     Park založil toho roku Jan Rudolf Černín, děd nynějšího majitele. Park má rozlohu 94 ha, dokončen v r. 1788 zahradníkem Födischem (praděd nynějšího zámeckého zahradníka v Petrohradě) v anglickém slohu.

Obelisk vysoký 25 m s nápisem na paměť vítězství rakouských vojsk v bitvě u Ambergu (1796) a tím zároveň na paměť hrdinného velitele armády Karla. Od obelisku na východ vede 1100 m dlouhá alej. Celková délka parkových cest je 22.900m. Park navštívili:

V roce 1789 arcivévodové Karel Jan, Ludvík, Josef a Rainer

V roce 1810 císařovna Marie Ludvika a arcivévodkyně Leopoldina

V roce 1812 František I a císařovna Marie Luisa (manželka Napoleona I), arcivévoda Ferdinand von Würzburg

V roce 1835 Ferdinand I z jeho manželkou Marií Annou, král Friedrich Wilhelm III, Pruský.

Naposledy jeho majestát náš císař Frans Josef I, jako arcivévoda.

     Dějiny- a) Kostel – zasvěcen jménu Panny Marie, postaven v r. 1861 s výnosu sbírek věřících. Štíhlá věž kostela je 27m vysoká, hřbitov založen v r. 1881.

b) Škola – od r. 1812, do této doby chodily děti do školy buď v Buškovicích, nebo ve Velké Vsi. V r. 1812 zřízena v domě č.p. 51 zimní škola – učitelem Veit Schmidt. Poté Johann Hacker (později učitel ve Vroutku) a Norbert Cziharz (pozdější učitel v Buškovicích). V r. 1857 škola uznána za obecní biskup. Konsistoří v Litoměřicích a Alois Hauska řídícím učitelem. V r. 1870 dvou třídní a v r. 1876 tří třídní. Hauska zde až do r. 1881, následoval Anton Heinrich. Učitelský sbor: Franz Storch (učitel), Augusta Ludwigová (učitelka) a sl. Marie Böseová (učitelka ručních prací). Katolické víře vyučuje farář z Buškovic, Jan Hergl. V r. 1897 postavena nová školní budova nákladem 30.000 korun.

c) Panství – (dle Hebera a Bernera H.B. VII.153). Patří k němu 25 míst. Ve 14. stol. Malé rytířské zboží skládající se ze vsi Krásný Dvůr a tvrzi na břehu potoka. Sloužila rytíři Fremutu ze Schönhofu jako rodové sídlo a existovala již v době Karla IV., tento známý rod zapsán jako patron kostela v Holešovicích. V r. 1372 uváděn již německý název obce.

     Za vlády Vladislava II. Zastával Heinrich z e Schönhofu úřadu purkrabího v Domamažlicích. V pol. 14. století uváděn majitelem Schönhofu rytíř Václav Pětipeský, tento jako původce odboje proti Ferdinandovi I. Spolu se třemi jinými 22. 8. 1547 odsouzen (Schlesinger, Gesh)

     Na čas patřil Etno rytířský majetek pánům z Kolovrat. Dne 14.1. 1572 prodal Jan Mašťovský z Kolovrat (na Horním K.D.) tvrz s parkem, poplužní dvůr a mlýn příslušenstvím Albrechtu Novohradskému z Kolovrat za 2.500 kop praž. grošů (zem. Desky Tom. XVI.K5). Nový majitel dolní tvrze se ale s pánem horní tvrze nesnesl, neb se mu údolí nelíbilo, proto prodal již 28.1. 1573 celý majetek dřívějšímu majiteli (Zem. Desky, Tom. XVII, P.2). Poté Jan z Kolovrat nemaje žádné potomky odkázal zboží Kr. Dvůr testamentem 10.12. 1580 svému příteli Janu z Waldsteina na Sedčicích pod podmínkou, že tento vesměs na panství váznoucí dluhy umoří a pozůstalé vdově zajistí proplacení důchodu 1575 kop praž. Grošů (Tom.XXI.,D.27-9).

Jan z Waldsteina užíval majetek jen 5 let a prodal jej 12.2. 1586 Janu Waldemaru Hassensteinskému z Lobkovic za 6450 kop praž. Grošů (Tom. XXIII.,C.18). Tento měl krásný majetek – Líčkov, Mašťov, Felixburg, Křečov, Buškovice, Kr. Dvůr a jiné, ale ocitl se v úpadku a skončil na mizině. Kr. Dvůr pro nezaplacení dlužné částky 554 kop praž. Grošů 30.5. 1591 soudně odhadnut a knihovnímu věřiteli Jindřichovi Štampachovi ze Štampachu na Valči zem. Práce odevzdalo. Tom. XXVI. A.18). Tento si též dlouho neponechal, ale již 18.7. 1591 zapsáno Fridrichu Šlikovi, hraběti von Passaun (neb Bassano) na Plané se všemi právy (Tom. XXVI. A.19), jenž však celé panství nechal ležeti ladem a jen vesnice Vitčice a Nové Třebčice zapsány v král. Zem. Desty 7.2. 1609 (Tom. 336.Z.7.modré) jeho manželce roz. Baronce von Schönburg, za domnělý dluh 1000 kop praž. Grošů jako dědičný majetek.

     Hrabě Friedrich Šlik zemřel v r. 1611, vdova po něm se později provdala za Simna Karla Údrčského z Údrče a prodala svůj majetek. V němž zahrnuty Buškovice a Krásný Dvůr. Protože se ale Údrčský zúčastnil odboje čes. Stavů proti císaři Ferdinandovi II., tak po bitvě na Bílé hoře odsouzen ke ztrátě poloviny všeho jeho majetku. Král. Komora ohodnotila zboží Buškovice a Krásný Dvůr na 20.265 kop grošů a prodáno 7.10. 1624 odsouzencově manželce Marii Údrčské z Schönburgu za 35.000 kop míš. (Reigers Materialien VI. 156). Její syn prodal zboží říš. Hraběti Heřmanu Černínovi z Chudenic (1649) jeho rod po dnes – obě tvrze v 30leté válce zpustošeny.

     Dnešní zámek se skládá ze tří křídel z počátku 18. stol. Za hraběte Františka Josefa Černína.

     Zmiňme se zde o dvou mužích, jenž se na poli cti proslavili, v naší vlasti nezapomenutelní.

     Johann Viereckl – vyznamenán jako vozový dělostřelec v 1 c. k. dělostřeleckém pluku c. k. rak. Stříbrnou medailí za chrabrost 1. třídy, u příležitosti bitvy u Solterina v .r. 1859.

      Josef Viereckl – bývalý hospodářský majitel v Kr. Dvoře. Sloužil u 4. c.k. pluku řádové pěchoty a až na velitele povýšen. Bojoval v bitvách u Schindeu (16. 7. 1849), dvakráte u Komárna, dále u Raabu (tehdy osobně vedl velení císař Franz Josef I.) a u Szegedina a obdržel c. k. rak. Medaili za chrabrost 2. třídy.

     První písemná zmínka r. 1295 Wilhemem der Schonenhof (Regesta…Bohemia et Moravie II., 723).

 Přeloženo z publikace o obcích Podbořanska,v němčině vydáno kolem roku 1910 . . .